Operace kožních nádorů a nádorů měkkých tkání

Kožní nádory mají oproti jiným zhoubným tumorům dvě velké výhody – jsou včas diagnostikovatelné a bývají málo agresivní. To však v žádném případě nesmí být důvod, aby byly podceňovány.

Jaké jsou nejčastější kožní nádory?

Jednoznačně nejčastějším zhoubným kožním nádorem je basaliom. Jedná se o pomalu rostoucí tumor, který se typicky vyskytuje v místě vystavenému slunečnímu záření (obličej, ruce, ramena a záda). Častěji se s ním setkáme u mužů. Nádor většinou začíná jako drobný nebolestivý růžový pupínek či skvrna. Při postupném růstu může vznikat na povrchu malý stroupek, pod kterým se  po odloučení objeví vřídek. Ten se může časem i zdánlivě vyhojit, ale jen do té doby než se objeví další strup a celý proces se opakuje, zatímco celý nádor postupně roste.  Toto klamné zlepšování lokálního stavu je častým důvodem pozdní návštěvy lékaře. Přestože basaliom metastazuje  vzácně a jen raritně se na něj umírá, může při zanedbání způsobit svému nositeli velmi nepříjemné zdravotní a kosmetické problémy. Nádory lokalizované v problematických partiích jako jsou oční víčka, nos, uši a rty by měly být řešeny co nejdříve. Druhý nejčastější nádor je spinaliom. Vyskytuje se rovněž na místech, která jsou dlohodobě vystavena slunečnímu záření. Častěji se s ním setkáváme např. na rtech či ušních boltcích. Rovněž často vyrůstá na hřbetech rukou. Ve srovnání s basaliomem častěji metastazuje zvláštně do spádových mízních uzlin. Jeho vzhled může být basaliomu značně podobný. Nemívá takové tendence ke zvředovatění.  Nejagresivnějším kožním nádorem je maligní melanom vznikající z pigmentových buněk kůže. Zhruba ve 30% vzniká na podkladě pigmentového névu a v 70% vzniká ve zdravé kůži. Může se objevit kdekoli na těle a to i v místech v místech kde za normálních okolností nejsou pigmentové buňky přítomny (dlaně, plosky, pod nehty, v ústech apod.). Velmi často metastazuje krevní i mízní cestou a průměrně 20% všech lidí, kteří melanomem onemocní, na něj i zemře. Většinou se jedná o tmavě hnědou až černou skvrnu o průměru několik milimetrů, která má neostré okraje a jejíž pigmentace není souvislá. Často popisované zvředovatění a krvácení je značně pozdním příznakem.  Ostatní zhoubné kožní nádory jsou relativně vzácné.

Jak se nádory odstraňují?

Podle typu nádoru a jeho velikosti  připadá v úvahu vyříznutí (excize) a sešití. U větších nádorů či při jejich lokalizaci v anatomicky komplikovanějších místech (obličej) je často nutné defekt vzniklý po excizi nádoru krýt místním kožním přesunem (lalokem) nebo kosmeticky méně výhodným transplantátem. U rozsáhlých nádorů jsou pak indikovány komplikované přesuny tkáňových celků ve snaze o maximální obnovení anatomie a funkce nádorem postižené oblasti. U nádorů, které mohou metastazovat mízní cestou (např. maligní melanom či spinaliom) bývá někdy nutné provést i zásah na příslušných spádových uzlinách.

Nutná předoperační vyšetření

Z výše uvedeného je zřejmé, že rozsah operačního výkonu se v jednotlivých případech může značně lišit. U  operací prováděných ambulantně v místním znecitlivění není většinou nutno žádná předoperační vyšetření absolvovat. U zákroků v celkové anestezii je  nezbytné podstoupit předoperační vyšetření u praktického lékaře. Vždy je nutné při konzultovat informovat lékaře o všech lécích, které pacient užívá. Zvláště se to týká léků ovlivňujícíh krevní srážlivost.

 Pooperační péče

Pooperační bolesti jsou závislé na loklalizaci a  rozsahu operačního výkonu. Vzhledem k tomu, že i  větší zákroky však bývají lokalizované pouze na kůži a podkoží, nebývají poopoerační bolesti veliké a dobře reagují na běžná analgetika.  Po zhojení ran a odstranění stehů se provádí  promazávání a masáže jizev, případně se přikládají silikonové plátky pro jejich rychlejší vyzrávání. U všech zhoubných nádorů kůže jsou nutné pravidelné pooperační kontroly, které si kladou za cíl zachytit včas případnou recidivu v místě operace nebo nově se objevivší nádor jinde na těle.

Komplikace

Z pooperačních komplikací připadá v úvahu rozestup operační rány, vznik hematomu či infekce. U lalokových plastik a transplantátů může dojít k odumření části nebo celého laloku či transplantátu. U výkonů na mízních uzlinách se může někdy objevit serom ( nahromadění mízy v podkoží) s nutností jeho odsátí injekčně přes kůži nebo vznik tzv. lymfedému, což je otok končetiny způsobený nahromaděním mízy. Mezi další pozdní komplikace rovněž řadíme vznik hypertrofických jizev (široké tuhé jizvy vystupující nad úroveň kůže).